Vznik klubu
A jak to vlastně všechno začalo? Začalo to už na základní škole v Lovosicích, když se na školní lavici pořádalo likvidační derby, pro naše vymazlené angličáky. Postupem času, jsme vyměnili angličáky za hokejky a fotbalové míče. Mezitím se začala formovat sestava jen s těch otrlejší jedinců. Po nějakých těch rozbitých brýlích a odřených loktech, jsme si našli úplně jinou zábavu. Ženy, pívo a zpěv. Našimi druhými domovy se stal Gurmán a terasa u Kašpara. V té době jsme cítili potřebu, pojmenovat nějak naše (v té době ještě tajné) sdružení a tak jsme si začali říkat
OHM (důvod vysvětlíme jinde). Psal se rok 2001. V té době jsme byli tři.
Martin Kočí, Víťa Dvořák a
Jirka Masopust. Tehdy jsme ještě mysleli, že z nás jednou bude kapela. Ten sen se ale rychle rozplynul.
Postupem času jsme nenápadně do svého spolku přibrali i
Janču Feketovou. Prostě jsme ji našli pod stolem v Gurmánu a tak jsme ji vzali pod svá křídla. A protože bylo asi jaro, nebo co..... a někteří z nás si našli i protějšky (většinou dívčí), tak se počet lidí v našem spolku (až na jednoho) zdvojnásobil. Zajímavé je, že to bylo u všech zhruba ve stejnou dobu (rok 2003). Asi bylo něco špatnýho ve vodě, nebo co? A kdo se té vody napil? Martin přivedl do klubu
Šárku Kubíkovou, Víťa přivedl
Danu Kučerovou (obě holky z Děčína) a Jana přivedla
Oldu Vlčka.
V tomto složení vydržela tato formace dlouhé tři roky. A pak nás najednou byl sudý počet!!! Jirka zabodoval a zaregistroval u nás svou přítelkyňi
Jíťu Řezníčkovou (2006).
V červenci roku 2009 se vrací Olda z mise z Kosova a přiváží nám vlajku, kterou nechal vyrobit v Makedonii, podle našeho vlastního návrhu. Od té chvíle nás vlajka doprovází na každé větší akci.
A jako by to byla nějaká tradice, že po třech letech se Ohm množí, protože v roce 2009 s námi začali vyrážet na naše akce Jarda Trnka s chotí Lenkou Trnkovou. Oficiálně byli přijati při slavnostní ceremoniálu na horách, v Rokytnici nad Jizerou, kde přísahali věrnost naší vlajce. Tím se počet Óhmáku zaokrouhlil na 10 lidí. Netrvalo to však moc dlouho a nejčerstvější členové Ohmu nám vyvedli mládě Vojtíška Trnku. Protože se Trnkovic s ničím nepářou, tak hned v roce 2010 přivedli na svět nového Óhmáka Matýska. Půl roku na to se Dvořákům narodila nejmladší Óhmačka Emička. Možná někomu přijde zvláštní, že se nemluvňata bez vlastní vůle stávají hned členy tak prestižního klubu, ale vzhledem k tomu že se celkem pravidelně objevují na všechn našich akcích, tak nám to přijde jako samozřejmost. Až se začnou pubertálně bránit, tak budou nemilosrdně smazáni. Je to dnes opravdu aktuální téma, protože čekáme další dva přírustky.
V novodobé historii Ohmu se povedlo zavést několik tradičních akcí (které se ne každý rok povedou uskutečnit, ale přesto je bereme jako tradiční). Například uvedu, Ohm kemp, Klatovská kláda, Silvest, Tématická párty pro přátele Ohmu (Jamajka, Pomáda, Western, Piráti, Asie...), Óhmské hory a tak dále... Také máme svou vlatní sportovní ligu a také ligu pokerovou. Z holek se volí Buchta roku a to celé je zakončené slavnostním "Předáváním cen Ohmu".
No a to je z historie asi všechno. O podrobnostech si přečtěte v některém z našich článků. Ohm všem lidem dobré vůle.....
a
a
A proč vlastně "Ohm"?
V době kdy naše formace měla jen tři zakládající členy (Víťa, Martin, Jirka), jsme si pohrávali s myšlenkou založit kapelu. Moc dobře jsme věděli, že kromě nějaké té vyjímky, neumíme pořádně zahrát na žádný hudební nástroj. Vlastně tenkrát jsme všichni uměli (a podotýkám, že velmi dobře) hrát jen na basu - ale na tu z které se tahají kuželky, které po otevření voní po chmelu. Vyjímkou byl Martin, který zbytku bandu půjčil své nástroje a začalo se zkoušet. Po natočení prvního singlu (Hlídej lásku skálo má), jsme si uvědomili že nemůžeme vydat singl bez názvu kapely. Přemýšlení netrvalo dlouho, protože jsme v té době dost sledovali seriál Červený Trpaslík. V jedné z epizod měl náš hlavní hrdina Listr kapelu, která odpovídala našim kvalitám. Taky měli jen jednu píseň, ale za to s mnohem působivějším textem, než byla ta naše - celou píseň zpíval pořád dokola "OHM". A to byla voda na náš mlýn. Text této písně jsme převzali za náš název. Nedlouho po natočení singlu (asi 5 minut) a po pojmenování našeho bandu, se naše ambice rozpadly - poslechly jsme si naší nahrávku. A tak nám zůstal jen název.
Ale tento název má ještě další důvody. Počet písmen v názvu je stejný jako počet zakládajících členů. Dále se dá tento název vyložit jako zkratka svazu " Opravdu Hravá Mládež". Věřím že když by se ještě chvilku přemýšlelo, tak na nějaký ten další důvod ještě přijdeme.
.